Hadí koruna
Jedna matka měla malou dcerušku. Ta dceruška dostávala každé ráno k snídaní misku mléka, a vždycky k ní chodil had a jedlí spolu, a když snědli, šla dceruška k matce a řekla jí: „Maminko! dej ještě, sísa mi snědla.“ Matka nevěděla, jaká to sísa, a dala jí ještě; a to jí tak dávala sedm let. V sedmém roce pak řekl jí had: „Pojď se mnou, a kteroukoli derou já se protáhnu, tou i ty jdi, a kudy já půjdu, jdi tudy taky, a když přijdeme tam domů ke mně, řekni jen, že bys ráda korunu. I budou ti dávat něco jiného, ale ty nic jiného neber, než tu korunu, a cokoli si pomyslíš, že bys ráda měla, ta koruna ti dá.“ Tehdy šli a děvče přišlo do domu hadova. Starý had se dívá, kdo to? I řekl ten had, s kterým přišla, že by to děvče, co mu dávalo mléko,...
Pučálkovic Amina - KAPITOLA PRVNÍ Maličko a uzřel ji
Рo meči a po přeslici čítala rodina poštovního tajemníka Pučálky pět členů: pana Pučálku, paní poštovní tajemníkovou Pučálkovou, povoláním manželku, a děti Vaška, Růženku a Libora.
Byla to rodina veskrze pořádná a tichá, což potvrzoval nesčetněkrát sám pan domácí, když tvrdil, že kvůli takové partaji, jakou jsou tihle Pučálkovi, by se nemusela rušit žádná ochrana nájemníků. Také paní domácí chválila zvláště děti Pučálků; už prý odmalička, kdy ještě neuměly pořádně říci táta‑máma, dovedly slušně pozdravit – rukulíbám. Ovšem mimo domácí lidi a mlékařku odnaproti o Pučálkových v ulici nikdo nevěděl. Teprve příchodem Aminy do rodiny začala se známost, ba možno říci sláva rodu Pučálků šířiti rychlostí velké vody.
Pokud se přesných dat týče, víme, že Amina přišla k Pučálkům ve středu. Kterou středu, to již si ani sám pan tajemník nepamatuje, ale středa to rozhodně byla… poněvadž žena prala a já musel s dětmi na procházku – vypráví.
Poslechněme dále zprávu pana poštovního...
Kouzlo Resetů
Kdysi dávno, v malé vesnici uprostřed české krajiny, žil chlapec jménem Matěj. Miloval vše, co bylo spojeno s technologií – mobily, počítače, internet. Ale i přes to, cítil se někdy ztracený a unavený z neustálého světa, který se zdál být plný záhadných sítí a nevyzpytatelných triků.Jednoho dne se vydal na okraj lesa, kde slyšel o tajemném lesním starci, který prý vlastní kouzelný prsten. Tento prsten měl moc veškerou digitální kouzla ovládat a dávat jeho nositeli schopnost vrátit čas nebo změnit své osudy. Matěj, plný zvědavosti, se odhodlal najít starce a získat tento vzácný poklad.Když dorazil na místo, starý muž mu ukázal prsten, zářivý a zdánlivě běžný, ale působil tajemně a mocně. "Tento prsten," řekl stařec, "má kouzelnou schopnost – umí resetovat tvé chyby a dát ti ještě jednu šanci. Ale pamatuj, všeho s mírou."Matěj si prsten od starce vzal a jen tak si ho nasadil na prst. V tu chvíli...
Rozloučení s podcastem pro rok 2025
S příchodem nového roku 2026 se náš pohádkový podcast přesouvá na novou adresu.Důvod je prostý – chceme lépe třídit pohádky podle let a zároveň se přizpůsobit limitům podcastových platforem. Naše epizody mají totiž limit 300, takže aby byly všechny pohádky dostupné i v audio formě, je nejlepší rozdělit podcasty po rocích.
Od 1. ledna 2026 budete moci naše pohádky, AI i K. J. Erbena, poslouchat na nových adresách:
Spotify – Pohádky.bloguji.cool – Podcast 2026
Seznam Podcasty – Pohádky.bloguji.cool – Podcast 2026
Youradio Talk – Pohádky.bloguji.cool – Podcast 2026
URL odkazy doplníme během prvního dne nového roku, takže nic nezmeškáte.
Kouzelný Scroll Dolů
Kdysi dávno, v zemi zvané Digitálie, žil byl malý chlapec jménem Ondřej, kterého trápil stále rostoucí počet svých mobilních zařízení a záplava neustále se měnících informací. Často si stěžoval na to, že síť je příliš složitá a že se v ní ztrácí. Jednoho dne, když procházel starou knihovnou svého pradědečka, narazil na zvláštní předmět – kouzelnou hůlku s názvem Scroll Dolů.Hůlka byla pokryta zářivými runami a na její špičce zářil malý, třpytivý displej. Když ji Ondřej poprvé dotkl, vyslal se mu na obrazovce vzkaz: „Použij mne moudře a budu ti ukazovat cesty, jež vedou k pravdě a radosti.“Ondřej byl velmi zvědavý, a tak začal zkoumat kouzelnou hůlku. Když na ni klikl nebo přešel prstem po jejím povrchu, začal se na obrazovce objevovat proud informací – články, videa, obrázky, a dokonce i nápovědy, jak najít správnou odpověď na složitou otázku. Bylo to jako mít v dlani kouzelný Scroll, který uměl ukázat...
Kouzelný Notebook od Měsíční Babky
Za dávných časů, kdy lidé ještě neslyšeli o drátech a strojích kouzelných, bydlila v kraji zázračném stará měsíční babička, jež měla domov svůj pod dlouhým poutkem měsíčního svitu. Babička ta byla velice moudrá a znala tajemství starých i nových kouzel. Ať už kreslila na papír, nebo psala do čarovného notebooku, uměla své dary rozdávat a lidem rozjařovat dny jejich tmavé.Jednoho dne, přišla do vesničky mladá dívka jménem Anička, která byla zvídavá a chtěla poznat všechna tajemství světa. Babička ji přivítala mile a povídá: „Pojď blíž, Aničko, mám pro tebe zvláštní dar.“ A ukázala jí kouzelný notebook, ozdobený hvězdami a měsíčním svitem, který zářil ve tmě jako pravé cosi z pohádky.„Tento notebook je plný kouzel a moudrostí,“ řekla babička. „V jeho tajných stránkách najdeš nejen písmenka, ale i obrazy, písně a dokonce i řeč, kterou porozumí všem v světě. Ale pozor – aby ses naučila s tímto darem zacházet, musíš nejprve...
Kouzelný Link v Emailovém Pralesu
Byl jednou jeden malý chlapec jménem Jakub, který žil v malé vesničce na okraji velkého Emailového Pralesa. Tento les nebyl obyčejný – byl plný tajemných sítí, záhadných emailů a kouzelných odkazů, jež vedly ke všem pokladům a záhadám světa digitálního. Každý den se Jakub vydával na dobrodružné prozkoumávání, hledaje kouzelné linky, jež mu měli pomoci najít pravdu a splnit jeho sny.Jednoho dne, když se procházel mezi stromy z datových paketů a květů plných ikon, narazil na zvláštní strom – starý, mohutný a pokrytý zářícími písmenky. Na jeho větvích visely šifrované zprávy a odkazy, které vypadaly jako kouzelné klíče do tajemných světů. U jeho kmene stála moudrá sova, která měla v očích třpytivé pixely a mluvila tiše: „Hleď, Jakube, v tomto Emailovém Pralesu je skrytý Kouzelný Link, jenž ti odhalí cestu ke splnění tvých největších přání. Ale buď opatrný, neboť ne každý odkaz je přátelský.“Jakub se rozhodl vydat za tím záhadným...
Sedmero krkavců
Matka pekla chléb a přislíbila svým sedmi synům, že udělá každému po bochníčku, budou-li tiší. Chlapci umlkli na chvíli jako pěny, ale bochníčky za tu chvíli upečeny býti nemohly, a chlapcům trpělivost brzy přešla. Začali matku zase hněvat, neustále za sukně ji tahat a křičet, kdy budou bochníčky hotovy. Dlouho to matka snášela, ale konečně ji trpělivost přešla; hněvivě na ně vzkřikla: „I bodejž jste se všickni zkrkavčili!“
Sotva ta nešťastná slova dopověděla, proměnili se její synáčkové v sedmero krkavců, pohlédli smutně na matku, zatřepali křídly, vznesli se do povětří, a než se uleknutá máti vzpamatovala, zmizeli jí z očí. Jak si vlasy z hlavy trhala, jak naříkala a bědovala, ale již bylo vše darmo, děti byly ty tam. A což teprv, když se otec vrátil a kadeřavý Jaroslávek jemu naproti nepřišel, ani žádný ze sedmi synů ho nepřivítal, což tu naříkal a div si nezoufal, když se o jejich nešťastném...