Virtuální Džin z Cloudu
Kdysi dávno, v kraji, kde hory hladily oblohu a řeky zpívaly své věčné písně, žil byl chlapec jménem Honza. Honza byl zvídavý a rád objevoval tajemství světa, který se rychle měnil pod rukama lidí. Nejvíce ho však lákaly tajemné síly celého internetu, síťí a obrazovek, jež se zdály být bránou do jiného světa.Jednoho dne, při procházce pod starým jabloní, narazil Honza na zvláštní starou lampu, která byla postarší a zašlá, ale na povrchu se třpytila pod slunečními paprsky jako drahokam. Honza si ji vzal do rukou a začal si hrát s její klapkou. V tu chvíli se z ničeho nic za lampu vynořil zářivý oblak dat, a z něj vyskočil digitální Džin – malá modrá postava s čipem místo oka a s vráskami z kódů na tváři.„Ó, velký hledateli, jsi-li moudrý, splním ti tři přání,“ zasyčel Džin hlasem, co zněl, jako by ho zpívaly pixely a písmena. Honza byl překvapen,...
Virtuální Cibulka a Kybervzorový Cipísek
```htmlV dávných dobách, v kraji zvaném Českoland, žil byl starý moudrý hackerský moudr zvaný Cibulka. Tento starý šedivák se znal ve světě sítí a kouzel digitálních tak dobře, že když někdo z vesničanů ztratil své poklady či zapomněl hesla, právě on jim uměl poradit. Ale jednou přišla do Českolandu záhadná hrozba, kybernetický zloun nazvaný Virusník, který chtěl celý kraj uvěznit v nesmírné síti bez východiska.V tom se zrodil mladý a odvážný Cipísek, který nosil na hlavě kyberštít a měl v kapse svůj malý mobil, zvaný Kyberček. Cipísek měl srdce plné odhodlání a duši, jež snila o odhalení záhad a ochraně svého kraje před temnými kybernetickými silami. Cibulka mu pověděl, že jediná šance na porážku Virusníka je použít starý kouzelný antivirový kód, ukrytý v tajném virtuálním lese, zvaném Internetové Luhy.Společně se vydali na cestu přes síťové řeky a datové louky, přeskakovali přes zákeřné malware a prchali před zlými spamovými draky. Na...
Broučci: Broučkův první let - Noční svět broučků
A bylo jaro. Všecko, všecko kvetlo, a ty včely tolik bzučely, a ta tráva byla taková veliká, a ta rosa jako granáty, a ti ptáčci tolik zpívali, a ti cvrčci – ale ti se něco nacvrčeli! A Broučci už neměli stání. Brouček a Broučánek, Broučinínek a Broučíček, Janoušek, Janínek a Svatojánek. Slunko se teprv klonilo k západu, a už byli před chaloupkou, vznášeli se do povětří, jeden výše než druhý, a když viděli tam od háječku Janinku přicházet, letěli jí naproti a skoro ji nesli.„Však jsem ráda, že vás mohu, milí broučci, ještě vyprovodit, a pak si už také půjdu.“ Ale broučci tomu nerozuměli.To bylo radosti! Berušky už měly snídani hotovou, čokoládu a k ní takové smažené věnečky. Pomodlili se a nasnídali se, a že ve jménu Páně poletí.Broučci se již vznášeli do povětří, ale tatínek, že jim chce ještě něco připomenout. „Milí broučci! Tak vy dnes poletíte a budete...






